| Ing. Martina Jiránková, Ph.D. NÁRODNÍ STÁTY V GLOBÁLNÍCH EKONOMICKÝCH PROCESECH |
| Téma postavení národních států v globalizačních procesech představuje jednu z nejdiskutovanějších otázek současného světa. Je tomu tak proto, že svět je stále rozdělen do politických jednotek národních států, tak, jak to bylo deklarováno roku 1648 Vestfálským mírem, avšak ekonomické síly se propojují v globálním měřítku a vznikají globální trhy zboží, služeb, kapitálu i znalostí. Toto střetávání státu a trhu vede k řadě poruch v tradičním fungování národních států, které ústí do názorů o jejich nabourávání, erozi, demontáži či přímo krizi. Je diskutováno, zda vůbec ještě přetrvává jejich suverenita, mají-li ještě národní autonomii či jaké funkce by měly plnit. Názory na „nové“ postavení národních států ve změněných podmínkách globální výroby se přirozeně liší v závislosti na myšlenkovém přístupu k fungování mezinárodního politického a ekonomického systému. Vykrystalizovaly v tomto smyslu tři hlavní směry nazírání na tento systém, jak je charakterizováno v pří-stupech merkantilismu, liberalismu a strukturalismu. Tyto odlišné teoretické přístupy pak nacházejí svůj odraz i ve formování různých národních systémů kapitalismu, které samotné jsou jednak odlišnou institucionální reakcí na podněty z ekonomického života společnosti a současně zpětně způsobují i poněkud odlišný dopad globalizačních procesů na různé institucionální rámce národních států, jak se tyto ve svém vývoji zformovaly. Procesy globalizace v ekonomické oblasti, jež byly nastartovány technologickou změnou a liberalizací pohybu výsledků výroby a výrobních faktorů, ve svých zásadních projevech v podobě transnacionalizace a časoprostorové komprese nacházejí svůj odraz v globální výrobě koncentrované v nadnárodních společnostech, v existenci mezinárodních měnových a finančních trhů a především v zásadním významu znalostí. Samy tyto procesy jsou však velmi diskutované a jsou na ně velmi odlišné názory. Současně, jak globalizační procesy zasahují trhy, nemohou nezasahovat národní státy jako formy organizace lidské společnosti. Jsou tak diskutovány ve dvacátém století tradiční funkce národních států: jejich funkce intervencionistická v případě státních zásahů do ekonomiky, harmonizační v případě nápravy tržních selhání a funkce sociální, kterou národní státy plní od konce 19. století. Přirozeně, že toto své atakování národní státy v rámci svých možností nepřijímají pouze pasivně. Hledají oporu v regionálních smlouvách a vytvářejí si mezinárodní organizace s cílem koordinovat trhy a vytvářet stabilnější a před-vídatelné prostředí. Přesto prognózovat budoucnost národních států je věc velmi složitá a ne právě jednoduchá. Budou nadále pokračovat jako suverénní jednotky, či je nahradí regionální seskupení, která si rozdělí sféry vlivu ve světě? Bude nastoleno globální řízení v podobě světové vlády? Kdo bude na této vládě participovat: státy, regiony, nadnárodní společnosti, nevládní organizace, jednotlivci? Nevrátí se svět zpátky k protekcionismu a uzavírání se v národních hranicích? Je tento návrat vůbec ještě možný? Kdo ponese sociální funkce státu? Podobné a další otázky chce předkládaná práce nastolit, rozhodně si neklade tak vysoké ambice, aby na ně dala odpovědi. V souladu s výše naznačenými problémy je koncipována i struktura práce. Kapitola jedna vymezuje základní kategorie státu, trhu a společnosti a charak-terizuje mezinárodní politickou ekonomii, která se jejich vzájemnou interakcí zabývá. Kapitola druhá seznamuje se třemi různými přístupy mezinárodní politické ekonomie k fungování mezinárodního systému. Kapitola třetí se zabývá charakteristikou ekonomické globalizace, a to z pohledu různých teorií globalizace a odlišných přístupů jednotlivých paradigmat mezinárodní politické ekonomie ke globalizaci. Kapitola čtvrtá uvádí některé skutečnosti o vlivu glo-balizace na národní stát a charakterizuje i jednotlivé modely kapitalismu, jak se rozvinuly v průběhu fungování tohoto systému. Kapitola pátá se zabývá „tradičními“ sociálně ekonomickými funkcemi státu, jež se v jeho vývoji postupně etablovaly. V prvních pěti kapitolách jsou tedy definovány základní pojmy dané problematiky a je charakterizován současný faktický stav. Jako ústřední téma celé práce je zde nastolena otázka vzájemného vztahu státu a trhu. Cílem následujících kapitol je pak ukázat vývoj vztahu státu a trhu v podmínkách globalizace, kdy v jednotlivých kapitolách je národní stát konfrontován se subjekty, které aspirují na normotvornou funkci v globalizované ekonomice: s nadnárodními společnostmi (kapitola šestá), mezinárodními finančními trhy (kapitola sedmá) a regionálními seskupeními a mezinárodními režimy (kapitola osmá). Toto prizma je zvoleno proto, aby mohly být diskutovány jednak problémy, související s interakcí národních států a globalizovaných trhů, jichž jsou nadnárodní společnosti a mezinárodní finanční trhy reprezentanty, jednak i otázky, související s reakcí národních států na tuto globalizaci trhů v podobě „zvětšování“ teritorií v regionálních seskupeních a v podobě snah o globální koordinaci či řízení. Kapitola devátá pak formuluje některé otázky, které zůstávají otevřené k dalšímu zkoumání a přináší vlastní názor autorky na budoucnost národního státu v glo-balizovaném světě. Obtížnost zpracovávané problematiky spočívá především v multidimenziona-litě problému. Charakterizovat postavení národních států v současném světě znamená pohybovat se na úzké hraně mezi politologií, ekonomií, sociologií, právem či dalšími vědami. Určité vodítko pak poskytuje mezinárodní politická ekonomie, která jako relativně samostatná část studia mezinárodních ekonomických vztahů nabízí některé analytické nástroje pro studium tohoto problému zkoumáním interakcí ekonomických a politických jevů a procesů. Předkládaná práce nepředstavuje ani dílo uzavřené, neboť s vývojem společnosti dochází i k průběžnému vyzrávání dalších problémů, eventuálně jsou nalézána některá dílčí řešení. Aspekt zkoumání celé práce je ekonomický, což koresponduje s vytyčeným cílem, a zejména profesí autorky. Ale i zde se skrývají nemnohá úskalí. Ekonomie nám sice nabízí ve svém základním pojmovém aparátu pro naše zkoumání trh a jeho charakteristiky, avšak již neexistuje koncept ekonomického prostoru překračující stát, a tudíž se ocitáme na tenkém ledě, pokud chceme hovořit o regionálních, či přímo globálních trzích a jejich interakcích se státem, či s úrovněmi vyššími. Neadekvátnost ekonomické formy v podobě trhu formě politické v podobě státu v globalizačních procesech má řadu projevů, manifestující se „poruchy“ v tradičním fungování národních států jsou jedním z nich. Nejedná se tedy pouze o nahodilé události. Jsou výrazem právě tohoto střetávání. K samotnému pojmu národní stát nutno poznamenat, že v ekonomických vědách je tento pojem používán nikoliv ve svém původním významu, tj. stát, ve kterém žije jeden národ, jak jej definuje teorie státu a práva, nýbrž ve významu základní definice státu jakožto organizovaného společenství lidí na určitém teritoriu. Je tím zřejmě zdůrazňován územní princip. Pojem „národní“ je pak chápán jako „vztahující se k občanské společnosti,“ jež v daném teritoriu, vymezeném státními hranicemi, žije, nikoli k národu. V celém textu se přidržíme ekonomického pojetí národního státu. Práce „Národní státy v globálních ekonomických procesech“ vznikla za finanční podpory Grantové agentury České republiky v rámci řešení projektu č. 402/08/P046 „Úloha národních států v období globalizace (ekonomický aspekt).“ Tuto knihu věnuji památce paní doc. Ing. Evy Klvačové, CSc., která měla být jejím prvním čtenářem a kritikem, ale bohužel se jejího dopsání již nedočkala. Touto cestou si rovněž dovoluji poděkovat všem, kteří mě podporovali při zpracování této práce, zejména svému příteli, svým dětem a rodičům. Děkuji též oběma recenzentům – prof. Ing. Jiřímu Fárkovi, CSc. a doc. Ing. Stanislavu Šarochovi, Ph.D. - za cenné připomínky a náměty. Rovněž děkuji prof. Ing. Evě Cihelkové, CSc., vedoucí katedry světové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze, která vytváří soustavnou podporu a zázemí pro vědeckou práci. Obsah ÚVOD............................................................................................. 7 1. Stát, trh a společnost................................................... 11 1.1 Stát........................................................................................... 11 1.2 Trh............................................................................................ 12 1.3 Společnost................................................................................ 14 1.4 Mezinárodní politická ekonomie............................................... 16 1.5 Shrnutí...................................................................................... 19 2. Přístupy mezinárodní politické ekonomie.... 21 2.1 Od merkantilismu k realismu.................................................... 21 2.2 Liberalismus............................................................................. 24 2.3 Strukturalismus......................................................................... 26 2.4 Radikální a kritické směry, metodologické přístupy.................. 27 2.5 Shrnutí...................................................................................... 29 3. Procesy globalizace ve světové ekonomice. 33 3.1 Pojem ekonomické globalizace................................................. 33 3.2 Odlišné přístupy ke globalizaci................................................. 37 3.3 Teorie globalizace.................................................................... 39 3.4 Shrnutí...................................................................................... 41 4. Vliv globalizace na národní stát...................... 43 4.1 Některá fakta o vlivu globalizace na národní stát...................... 43 4.2 Modely kapitalismu.................................................................. 46 4.3 Porovnání modelů..................................................................... 49 4.4 Shrnutí...................................................................................... 51 5. Tradiční funkce národního státu...................... 53 5.1 Definiční funkce státu............................................................... 53 5.2 Harmonizační funkce státu........................................................ 55 5.3 Sociální funkce státu................................................................. 58 5.4 Shrnutí...................................................................................... 61 6. Nadnárodní společnosti a národní stát......... 63 6.1 Teoretické přístupy k existenci TNC......................................... 63 6.2 „Univerzální,“ či „národní“ charakter TNC?............................. 67 6.3 Stát „versus“ TNC.................................................................... 71 6.4 Stát „a“ TNC............................................................................ 73 6.5 Shrnutí...................................................................................... 74 7. Mezinárodní finanční trhy a národní stát... 77 7.1 Vývoj mezinárodních měnových a finančních trhů.................... 77 7.2 Mundell-Flemmingovo trilema.................................................. 79 7.3 Zájmy a Mundell-Flemmingovo trilema.................................... 81 7.4 Jiné teoretické pohledy na mezinárodní pohyb kapitálu............. 83 7.5 Shrnutí...................................................................................... 85 8. Národní stát, regionalismus 8.1 Regionalismus a regiony........................................................... 89 8.2 Příčiny regionalismu a jeho dopady na národní stát................... 92 8.3 Význam mezinárodních režimů pro národní stát........................ 94 8.4 Moc a mocnosti v mezinárodním systému................................. 96 8.5 Shrnutí...................................................................................... 98 9. Perspektivy národního státu................................ 101 9.1 Jaký je význam technologické změny?...................................... 101 9.2 Dochází k oslabování, či posilování role státu?......................... 103 9.3 Lze současný svět řídit?............................................................ 105 9.4 Otázky, otázky, otázky.............................................................. 109 Závěr........................................................................................ 111 Summary.................................................................................. 112 Literatura............................................................................. 113 Rejstřík.................................................................................... 121 |
